Tiskový mluvčí

Publicista Aleš Pivoda

Když se publicista Aleš Pivoda přistěhoval na rozhraní Prahy 8 a Prahy 9, nějaký čas se jeho fotbalové srdce rozhodovalo mezi Admirou a tehdejšími ČKD Kompresory. Roku 1992 se spřátelil s bývalým hlasatelem FK Admira Praha Ladislavem Heřmánkem a to rozhodlo – když musel pan Heřmánek ze zdravotních důvodů hlasatelnu opustit, kývl Aleš na nabídku Ládi Čadského a převzal admirácký mikrofon do své péče.
První utkání, které v létě 1994 na Admiře odhlásil, byl opravdový „křest ohněm“ - souboj v Poháru ČMFS s ligovou Spartou. Divizní Admira prohrála čestně 1:4. Její gól vsítil Maršoun, za Spartu se jednou trefil pozdější držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy Nedvěd. Od té doby Aleš dobrovolně a s potěšením „odhlásil“ v Admiře už přes 300 utkání. Působí i jako tiskový a propagační pracovník klubu, redaktor klubového zpravodaje a klubového webu.
Je ženatý, manželka Jitka pracuje jako vedoucí redaktorka v odborném tisku. Má s ní dvě dcery: starší Kristýna, také novinářka, už získala titul Mgr. na Fakultě sociálních věd UK, mladší Klarisa studuje estetiku na Filozofické fakultě UK v Praze a věnuje se modernímu tanečnímu umění. Obě mu dělají radost a ani na vteřinu nezalitoval, že doma nemá potomka-fotbalistu.
Novinářskou praxi Aleš zahájil v někdejší Jihočeské pravdě (dnes Jihočeské listy). Prošel dále redakcemi časopisů Pohraničník, Bezpečnost, Linka 158 (dnes Policista), deníky Práce, Zemské noviny a krátce působil i v Týdeníku Květy.
Za nejzajímavější považuje zahraniční reportážní cesty.
Například v roce 1981 se zúčastnil expedice českých potápěčů, která pod mořskou hladinou v blízkosti Kuby uskutečnila odchyt exponátů tamní fauny pro zoo v Ústí nad Labem.
V letech 1989 a 1990 referoval o účasti českých brokových střelců z Rudé hvězdy a poté Komety Brno na policejním mistrovství světa v italském Livornu.
V roce 1995 byl s novinářským blokem v ruce přítomen při noční razii vídeňské kriminální policie v Pratru a okolí s krycím názvem Planquadrat.
V roce 1996 publikoval reportáž ze služby vojáků Armády ČR začleněných do mezinárodních sil SFOR v Bosně a Hercegovině.
V roce 1997 popsal českým čtenářům z Londýna průběh pohřbu princezny Diany.
Na podzim 2007 uskutečnil cestu na tuniský ostrov Djerbu, odkud přivezl mimo jiné podklady pro reportáž z největší krokodýlí farmy v oblasti Středozemního moře.
V roce 2000 se stal spoluzakladatelem mediální společnosti Korzo.cz, kde pak do roku 2006 působil jako manažer.
Nedávno navázal spolupráci s Českým rozhlasem.
Jeho koníčkem je vedle psaní a vlaků (od expresních rychlíků až po lokálku na trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou) především fotbal. V mládí běhal po hřištích na jihu Čech a poté v Praze, a to jak s míčem, tak krátce i s rozhodcovskou píšťalkou. Stále pravidelně spolupracuje se sportovním tiskem. Publikoval řadu reportáží, interview a článků s fotbalovou tematikou. Rozhovory mu poskytli například takoví fotbalisté, jako Josef Masopust, Jiří Pešek, Ladislav Hlaváček, František Veselý, Ivo Viktor, Václav Němeček, Ladislav Vízek, Jan Fiala, Jiří Ondra, Zdeněk Koukal, Vladimír Hruška, Zdeněk Hruška, Peter Herda, Josef Jarolím či Robert Segmüller, který patřil k největším osobnostem kobyliské kopané.
Zvlášť příjemné pro Aleše bylo zpovídat fotbalové rozhodčí, slečny Dagmar Damkovou či Martinu Bláhovou. Na jeho otázky odpovídali i uznávaní trenéři Dušan Uhrin, Ladislav Škorpil a František Cerman, i známí fotbaloví činovníci JUDr. Alexandr Károlyi, Miroslav Pelta či Jan Říčka. Dodnes Aleš vzpomíná na své pražské pracovní setkání s někdejším mecenášem Slavie Borisem Korbelem.
Psal i reportáže s fotbalovou tematikou. Například z utkání ČSSR – Nigérie (1:1) na olympijském turnaji v Petrohradu (tehdy Leningradu) v roce 1980, nebo ze zájezdu fotbalistů Dolních Chaber do Anglie, jehož průběh popsal pod titulkem Čest české kopané v Londýně zachraňoval harmonikář Kozelka.
Fotbalovou tematikou se zabývá i jedna z Pivodových knih Záhadná smrt rozhodčího Stolaře, jakož i jeho časopisecky publikované povídky Fair play a Být jako on. K 90. výročí i 100. výročí trvání FK Admira připravil almanach shrnující historii i současnost kopané v Kobylisích.
Povídkovou tvorbu zahájil Pivoda již v 80. letech minulého století, dosud publikoval knižně či časopisecky na 350 povídek.
Je autorem celkem 14 knih, v nichž se zaměřuje zejména na kriminální žánr (např. povídkové soubory Striptýz pro šéfovy přátele, Bludičky na jednu noc, Cena za nevěru, Kladivo na čarodějnici a další).
Dvě knihy věnoval literatuře faktu, opět s přihlédnutím ke kriminální tematice.
V roce 1998 mu vyšla kniha Akce Přehrada, v níž zpracoval vzpomínky kriminálního rady Josefa Douchy na vyšetřování tzv. „orlických vražd“.
V roce 2003 spatřila světlo světa kniha Obchodník se strachem nesoucí podtitul Příběh odpalovače pekelných strojů, který chtěl změnit republiku ve své rukojmí.
Zvlášť hrdý je Aleš na to, že v pražském vydavatelství Víkend vyšly už dva povídkové soubory - Na tu holku nesahej! a Nejkrásnější pár – napsané společně s dcerou Kristýnou, mladou spisovatelkou, autorkou tří knih.
V pražském vydavatelství MAC, spol. s r.o., kde je zaměstnán jako redaktor, vydal celkem čtyři knihy s ryze fotbalovou tematikou – Dukla do toho!, Bohemka milovaná a znovuzrozená, Slovan Liberec – padesát let vášně a Červenobílá bojová síla.
V nejbližších týdnech vyjde jeho první hokejová publikace. Je věnována 110. výročí vzniku HC Slavia Praha a nese název Červenobílá ledová síla.
Pivodovi kamarádi dobře vědí, že relaxaci nachází o víkendech a během dovolených po boku manželky na chalupě u Kutné Hory. Ale když to jen trochu jde, udělá jako tiskový FK Admira mluvčí všechno, co lze, aby se v hlasatelně postavil na místo u mikrofonu, nebo aby usedl na tribuně a sledoval zápas černobílé kobyliské jedenáctky.